Připojení k internetu přes bluetooth

Předpoklady:

Poslední kernel, nainstalovaný balíček Bluez; včetně SDP, PAN, BLUEZ-UTILS and BLUEZ-LIBS. Další pokyny lze nalézt zde (od Marcela Holtmanna).
Spusťíme následující příkaz k ověření zda nám bluetooth běží:

$ /usr/sbin/hciconfig -a

Může to hlásit cosi jako UP RUNNING. Poznamenáme si BD Addresu, která je v následujícím formátu:

00:10:EC:71:F9:D6

Příklad odezvy na zadání předchozího povelu:

hci0:   Type: USB
        BD Address: 00:10:EC:71:F9:D6 ACL MTU: 192:8  SCO MTU: 64:8
        UP RUNNING PSCAN ISCAN AUTH ENCRYPT
        RX bytes:512035 acl:3921 sco:0 events:17349 errors:0
        TX bytes:5177521 acl:27340 sco:0 commands:25 errors:0
        Features: 0xff 0xff 0x0f 0x00
        Packet type: DM1 DM3 DM5 DH1 DH3 DH5 HV1 HV2 HV3
        Link policy: HOLD SNIFF PARK
        Link mode: SLAVE ACCEPT
        Name: 'Grand Tux'
        Class: 0x120104
        Service Classes: Networking, Object Transfer
        Device Class: Computer, Desktop workstation
        HCI Ver: 1.1 (0x1) HCI Rev: 0x110 LMP Ver: 1.1 (0x1) LMP Subver: 0x110
        Manufacturer: Cambridge Silicon Radio (10)

Jméno našeho bluetoth zařízení je řízeno pomocí

/etc/bluetooth/hcid.conf

proto změníme řádek

name "%h-%d";

name "Grand Tux";

Také nastavíme PIN kód pro přístup do našeho systému. Například pokud ho chceme nastavit na 1234 uděláme to takto:

$ echo "1234" > /etc/bluetooth/pin
$ chmod 600 /etc/bluetooth/pin

(Samozřejmě musíme tyto úpravy profávdět jako root).
Nyní musíme restartovat službu bluetooth aby se změny uplatnily

$ /etc/init.d/bluetooth restart

Fungující bridge utility. Podíváme se do příslušného HOWTO. Ve Fedoře je tato možnost již obsažena, takže ji pravděpodobně máme již nainstalovánu. Ověříme to následujícím příkazem:
```
$ /usr/sbin/brctl
```
Pokud je třeba, najdeme vše co je potřeba na instalačním disku.

Nainstalovaný a běžící firewall iptables. Ověříme tonásledujícími příkazy:
```
$ /sbin/iptables -V
$ /sbin/lsmod | grep ip_tables
```

Dále je teba vytvořit na straně serveru konfigurační bnep0. Bude obsahovat následující:
cat /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-bnep0

DEVICE=bnep0
ONBOOT=no
BOOTPROTO=DHCP

Další postup:

Na straně serveru:

$ /usr/sbin/brctl addbr pan0
$ /sbin/ifconfig pan0 10.0.0.1
$ /usr/sbin/brctl setfd pan0 0
$ /usr/sbin/brctl stp pan0 disable
$ /sbin/modprobe bnep
$ pand -s -M --role=NAP

Na straně klienta:

$ /sbin/modprobe bnep
$ pand -c 00:10:EC:71:F9:D6
$ /sbin/ifconfig bnep0 10.0.0.2 netmask 255.255.255.0
$ /sbin/route add default gw 10.0.0.1

Na straně serveru:

$ /usr/sbin/brctl addif pan0 bnep0
$ /sbin/ifconfig bnep0 0.0.0.0

Zapneme IP forwarding na straně serveru

$ echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
$ /sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE
$ /sbin/iptables -A FORWARD -i pan0 -j ACCEPT
$ /sbin/iptables -A FORWARD -m state --state ESTABLISHED,RELATED -j ACCEPT

Zapneme sdílení internetu na straně serveru:

$ /sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -j MASQUERADE

Uložíme naše nastavení iptables, abychom nemuseli toto vše dělat znovu:

$ /sbin/iptables-save

Jako doplnění můžeme také povolit DHCP a DNS na serveru. Dále je dobré dát serveru i klientovi jména. Rychlost bluetoothu je dostačující pro serfování po internetu, ale ne pro kopírování velkého množství souborů. Zde je seznam toho, co lze udělat v našem souboru /etc/hosts:

192.168.0.1     server.home.net server    localhost.localdomain   localhost
192.168.0.2     laptop.home.net	laptop
10.0.0.1        btserver.home.net btserver
10.0.0.2        btclient.home.net btserver

Do Vašeno souboru /etc/named.conf vložte dolů další řádky. Musíte samozřejmě změnit ip_isp_dns1 a ip_isp_dns2 podle Vašeho providera.
Pokud používáte dial-up připojení tento způsob Vám povolí DNS kešování na straně našeho serveru. To snižuje DNS traffic ode mne k mému ISP.

forwarders { ip_isp_dns1; ip_isp_dns2; 192.168.0.1 };
allow-query { 192.168.0.0/24; 127.0.0.1/32; 10.0.0.2; 10.0.0.1 };

Nicméně DHCP mám povoleno pouze pro ethernet.
Toto je obsah souboru /etc/dhcpd.conf

default-lease-time 600;
max-lease-time 7200;
option subnet-mask 255.255.255.0;
option broadcast-address 192.168.0.255;
option routers 192.168.0.1;
option domain-name-servers 192.168.0.1;
option domain-name "home.net";
ddns-update-style ad-hoc;
option netbios-name-servers 192.168.0.1;
option netbios-dd-server 192.168.0.1;
option netbios-node-type 8;
option netbios-scope "";
 
subnet 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 {
   range 192.168.0.2 192.168.0.254;
}

Můžeme udělat totéž pro naši bluetooth síť tím, že vytvoříme další podsíť. Zkontrolujte výpis níž a všiměte si jak rozdílný je když pingnu přes ethernet a bluetooth na klientské straně:

$ ping -c 2 btserver
PING btserver.home.net (10.0.0.1) 56(84) bytes of data.
64 bytes from btserver.home.net (10.0.0.1): icmp_seq=0 ttl=64 time=36.3 ms
64 bytes from btserver.home.net (10.0.0.1): icmp_seq=1 ttl=64 time=23.9 ms
 
--- btserver.home.net ping statistics ---
2 packets transmitted, 2 received, 0% packet loss, time 1000ms
rtt min/avg/max/mdev = 23.962/30.170/36.378/6.208 ms, pipe 2

$ ping -c 2 server
PING server.home.net (192.168.0.1) 56(84) bytes of data.
64 bytes from server.home.net (192.168.0.1): icmp_seq=0 ttl=64 time=0.236 ms
64 bytes from server.home.net (192.168.0.1): icmp_seq=1 ttl=64 time=0.269 ms
 
--- server.home.net ping statistics ---
2 packets transmitted, 2 received, 0% packet loss, time 1007ms
rtt min/avg/max/mdev = 0.236/0.252/0.269/0.022 ms, pipe 2

Zdroj: http://fedoranews.org/contributors/muhammad_al_ismail/bluetooth/